Vrtkavé počasí aneb Vypsáno z obecní kroniky

Také máte občas pocit, že dřív byla zima studenější, sníh bělejší, led pevnější, jaro bylo voňavější, léto mírnější a podzim barevnější? Nahlédněme spolu do obecní kroniky, například do zápisů z let 1929 až 1949, možná budeme překvapeni, že počasí nevyvádí psí kusy jen v posledních letech. Jde o doslovné výpisy z obecní kroniky. Kurzívou jsou uvedeny doplňující poznámky, opět vypsané z kroniky.

Rok 1929

Zima v roce 1929 obzvláště v měsíci únoru byla velmi tuhá. Silnice, cesty, dráhy staly se naprosto nesjízdnými, potoky příkopy byly úplně zaváty sněhem nahromaděným. Poněvadž byly obavy že náhlým táním nastanou povodně, byly všemožně učiněny přípravy z odstraňováním sněhu jak na silnicích, dráhách tak na příkopách a to na přímý rozkaz nadřízených úřadů. Tak na příklad tyto práce stály naši obec 3 100 Kč. Po této veliké zimě počátkem roku 1929 dostavila se koncem roku zima mírná která trvala i přes leden 1930. Jako zvláštní úkaz dlužno zaznamenati dne 12 prosince 1929 bouři a hromobití. Rok 1929 byl rokem suchým. Tímto suchem nejvíce utrpěly pícniny, louky a cukrovka.

Konec roku 1930

Na tento podzim bude se dlouho vzpomínati. Tak deštivého počasí snad není pamětníka. Lze jen ještě děkovati, že mrazy a zima se ve dnech listopadových nepřihlásily. Jak se zemáky a cukrovka pracně dobývaly, tak se s námahou po rozblácených a nezjízdných cestách vozily. Úroda byla dobrá, obzvláště cukrovky místy narůstlo tolik, že ji ani cukrovary pro cukrovárenskou krisi nechtěly příjimati.

Rok 1932

Rok 1932 byl rokem suchým s mírnou zimou, téměř beze sněhu.

Léto roku 1934

Ač prožili jsme v roce 1934 společnou radost nad úpravou návsi (v roce 1934 byla na návsi provedena obecní kanalizace), přece musíme říci, že byla zkalena pohledem na vše zelené. Byl totiž letošní rok suchý, ba velmi suchý. O tom svědčily nám obilniny, pícniny a zvláště cukrovka, která byla v mnohých místech na vyhynutí. Škůdcové projevovali v parných dnech zvýšenou činnost a šířili tak ránu zasazenou suchem.

Pozdní srpnové deště, které přišly, nemohly již nahraditi to, čím by prospěly v době dřívější. Nezbývalo, než požádati okresní zemědělskou radu o poskytnutí nouzových podpor t.j. obilí seťového a krmiv. Ústřednímu sboru zemědělské rady naskytla se příležitost pomoci v této době. Bylo vyhověno žadatelům podpor a přiděleno 43 q pšenice a 20 q žita ku rozdělení potřebným. Obilí bylo vydáno na dlužní úpisy hosp. družstvům a má býti vráceno z příští sklizně, nebo zaplaceno podle běžných cen.

Přechod let 1934 – 1935

Přechod roků 34 v 35 nebyl tak krutý, jako býval v letech minulých. Letošní zima (rok 1935) nedala nám pocítiti své vlády v míře nejvyšší. Sněhu mnoho nenapadlo a byl-li, pak pouze krátkou dobu. Proto také pomalu přicházející jaro neslavilo žádných vítězství nad tou, od které přijímalo vládu.

Radostný byl příchod jara v měsíci březnu a radostný sedmý den tohoto měsíce, kdy oslavovány byly 85. narozeniny našeho pana presidenta dr. T. G. Masaryka.

Dne 1. května 1935 se konala v Pravčicích výstava plemenných býků, krav, jalovic a vepřového dobytka, kterou pořádal Okresní hospodářský spolek v Kroměříži. Podle údajů z kroniky šlo o rozsahem největší výstavu tohoto druhu a manifestací zemědělského pokroku a ukázkou chovatelské vyspělosti skotu i vepřového dobytka na celé střední Moravě. Počasí bylo chladné, až mrazivé, ale přesto návštěva obecenstva z Kroměřížska a přilehlých okresů, jakož i z Čech a ze Slovenska byla velmi početná.

Přechod let 1935 – 1936

Přechod roků 35 – 36 byl právě tak mírný jako minule. Zima byla mírná, více blátivá nežli zamrzlá. Přesto jsme ale někdy pocítili její kruté účinky, což se ovšem lehko sneslo, neboť jich bylo málo.

Rok 1939

Nový rok započal v neděli 1. ledna 1939. Vál ostrý severák a teplota klesla na -10oC. 15. 1. 1939 trvají mrazy kolem -10oC. Na horách je ½ m sněhu. 31. 1. 1939 mrazy střední síly -8 až -10 oC nepolevují. Stav sněhu je vyšší než v 1. polovině měsíce. 15. 2. 1940 mrazy -8 až -12oC stále trvají. V druhé polovině února nastává oteplování. 28. 2. 1939 sníh roztává a všude je plno vody a bláta. Ve středu 15. března 1939 za ošklivého počasí vpadli k nám Němci. Toho dne padaly za studeného větru a sychravého počasí drobné sněhové vločky, které ihned roztávaly. Počasí během celého března bylo špatné a pro polní práce nevhodné. Sníh roztával, bylo sychravo a mokro. Počátkem dubna se velmi oteplilo. Teplota vystoupila až na +25oC. Pole oschla, sely se jařiny. Také řepy se sely a zemáky se sázely za pohody. Vyskytla se záplava housenek na ovocném stromoví, keřích, která způsobila veliké škody. Měsíc květen byl deštivý a polní práce se opozdily. Nastaly senoseče (v červnu). Byly vydatné a počasí bylo hezké až do 14. června. Pak následovaly deště. V nejpilnější žně 25. a 26. srpna dva dny a dvě noci pršelo. Obilí bylo třeba na poli obracet. Úroda obilí v slámě je dobrá, ale v zrnu podprůměrná. V neděli odpoledne přihnala se prudká bouře s vichrem (záznam z 6. 8. 1939). Blesk v okolí na několika místech zapálil. 15. 8. 1939 - pro špatné počasí je vidět na poli ještě mnoho mandelů. Dobrá je ale úroda jablek v zahradách. 15. 9. 1939 - úroda zemáků je dobrá, kopou se za pěkného počasí. V zahradách se urodilo mnoho švestek. 23. 10. 1939 - řepa se dobývala za mokrého počasí, ale úroda řepy byla dobrá. Vánoce 1939 byly beze sněhu. V posledním týdnu roku nastaly mrazy až -6oC.

Rok 1940

1. 1. 1940 trvají mrazy prostřední síly. Tohoto dne byl nalezen Bedřich Vašíček, pekařský pomocník z Kojetína, t.č. bez zaměstnání, zmrzlý mezi Pravčicemi a Kojetínem. Byl stár 47 roků. 15. 1. 1940 - uhodily tuhé mrazy až -23oC, ozimy vymrzají. Uprostřed února opět tuhé mrazy, až -15oC. Na silnicích jsou velké závěje. Pro velkou zimu se ve škole po celý únor nevyučuje. Letošní zima byla velmi tuhá. Mrzlo bez přestávky od 15. prosince 1939 do 25. února 1940.

8. 3. 1940 - na polích byla nalezena zmrzlá zvěř. 24. 3. 1940 jsou svátky velikonoční. Je chladno, deštivo, mnoho bláta. Velikonoce jsou letos velmi brzy. Po celý březen bylo špatné počasí. Sníh, mrazy, obleva, déšť, bláto. Teprve nyní (9. 4. 1940) se sejí jařiny s třítýdenním zpožděním. Vymrzlo 90 % ozimů. Selo znova. Uschly švestky kolem silnic po tuhé zimě.

12. 5. 1940 - Svatodušní svátky jsou citelně chladné. Je právě ledových mužů. 30. 5. 1940 - je vydán příkaz vykácet zmrzlé a uschlé stromoví. Lidé mají v obci nesnáze s krmením dobytka, neboť jetel a vojtěška vymrzly.

Červenec byl deštivý. 7. 8. 1940 - probíhají žně, počasí je deštivé. Během žní 13 x pršelo, obilí leží, úroda slabá, rži velmi špatné a ovoce neúroda. Úroda zemáků je dobrá (záznam ze 7. 10. 1940), cukrovka je horší. Letos v říjnu sejí se ozimy, kopou se brambory a dobývá se řepa. Počasí je pěkné. V úterý 29. října, po dešti a sněhu náhle zamrzlo.

Rok 1941

Nový rok začal velkými vánicemi, které trvaly 14 dní. Sněhu napadlo 60 cm. 2. 5. 1941 napadlo 2 cm sněhu, právě když kvetly meruňky. Teprve nyní (1. 6. 1941) kvetou jabloně. Vše je o měsíc v přírodě opožděno.

24. 8. 1940 - byly skončeny žně. Během nich 10 x pršelo, úroda byla prostřední. 20. 10. 1940 - dobývá se řepa. Je velmi blátivo, práce je velmi těžká. Vánoce jsou na blátě. Po vánocích sněží.

Rok 1942

Nový rok 1942 přináší sněhové vánice a mrazy až -10oC. Mrazy během ledna sílí. Po 20. lednu vystupují u nás až na -25oC. Otopu se lidem nedostává. Lidé vyslovují přes to zbožná přání, aby mrzlo ještě více. Mají přitom na mysli heroický boj Rudé armády proti Němcům. V Rusku v této době vystupují mrazy až na –40oC. Němci mrznou, Češi se tiše radují. Goebbels, něm. ministr propagandy vybízí k akci sběru kožišin a oděvů pro něm. armádu. I u nás jsou nařízeny sbírky součástí oděvů. Občané, aby se kryli, odevzdávají též, ale vesměs bezcenné hadry, které Němcům pomoci nemohou. Na silnici Holešov – Hulín jsou velké závěje. Jsou nařízeny pracovní brigády, které odhazují sníh. V měsíci únoru 1942 je ještě stále krutá zima. Otopu jest nedostatek, topí se mnoho el. proudem. Přichází však zákaz vařiti a topiti elektřinou. Od 15. do 21. února se tvoří opět na silnicích sněhové závěje. Na všech školách okresu Kroměříž končí uhelné prázdniny, které trvaly od 19. 12. 1941 do 4. 3. 1942. Počasí v březnu bylo trvale nepříznivé. Se setím se začíná až 8. dubna. Ozimy téměř všechny vymrzly. Je nutno seti znovu a plochy vymrzlé jsou obsévány ječmenem a cukrovkou. 

21. 6. 1940 - senoseče byly bohaté, neboť v květnu i v červnu hojně pršelo.  Letními vedry zasychají pícniny. 28. 8. 1940 - projevuje se nedostatek krmiva. 24. 9. 1940 - je velké sucho, na polích se těžce oře. 9. 10. 1940 - teprve dnes prší. Nepršelo již od 13. srpna. 15. 10. 1940 - začíná se kopat řepa za velmi nepříznivého počasí. Úroda řepy je malá, ale cukernatost je velká.

Rok 1943

Na Nový rok napadlo 5 cm sněhu. Teplota se pohybuje kolem 0oC. Počátkem února přichází obleva. Již kolem 23. února začínají rolníci se setím. Do 6. března je pak již všechno zaseto. Měsíc březen byl teplý a suchý. Vlivem suché zimy obilí pro nedostatek vláhy špatně vycházelo. Teprve koncem března prší a pole oživují. Velikonoce připadají letos na 25. a 26. dubna. Posledně tak tomu bylo před 90 lety. O velikonocích je pěkně a sucho.

5. 5. 1943 - v těchto dnech hodně prší a je chladno. 13. 5. 1943 přišly pozdní mrazy. Zmrzly brambory, ořechy, kukuřice a také švestky. Na počátku června nastává velmi teplé počasí. Kolem 10. června přicházejí prudké deště. Tyto mají za následek, že se voda Rusavy vylévá z břehů a nastává povodeň menšího rozsahu. 12. června dostupuje voda svého nejvyššího bodu. Jsou zatopeny některé nízko položené domy ve kterých bydlí občané poblíž Rusavy (mlýnského náhonu). Hasičstvo zasahuje.

27. 6. 1943 - senoseče byly bohaté svou sklizní a pro deštivé počasí sušilo se špatně. Třešní byla úroda dobrá. Po dobu žní (žně začaly 25. 7. 1943) panují velká vedra, až 40oC. Seče se špatně, obilí je vlivem silných červnových dešťů polehlé. Při žních je zřejmý nedostatek pracovních sil. Občané si vzájemně při žních vypomáhají.

Úroda švestek byla slabá. Úroda jablek byla dobrá, ale jablka padala suchem. Brambory se kopaly za velkého sucha. Jejich úroda byla rovněž malá. Cukrovka se dobývala za pěkného počasí. Byla jí ale také malá úroda.

Rok 1944

Nový rok začal v sobotu 1. ledna 1944, za mírného mrazu. Půda je pokryta sněhovou vrstvou cca 15 cm a na chodnících a cestách, kde není sněhu, tvoří se náledí. Ve městech se všude staví protiletecké kryty.

Teprve nyní (3. 4. 1944) začínají jarní práce v obci. V březnu se na pole nehodilo, bylo mokro. 9. 4. 1944 jsou velikonoce, za velmi pěkného počasí. Lidé mají velmi dobrou náladu, protože Rudá armáda dospěla k hranicím Československa v několika místech na Podkarpatské Rusi a v průsmyku Dukla.

16. 6. 1944 - sena se špatně suší. Prší. Pícnin je však dobrá úroda. Podle příkazu úřadů chodí školní děti vytrhávati plevel na pole. V tomto roce byla dobrá úroda třešní a bobulovin vůbec. 10. 7. 1944 - začínají se kopati v těchto dnech ranné brambory. 20. 7. 1944 začaly žně. Na počátku žní prší. Počátku žní se valně nedaří. Pak se však počasí ustálilo a žně proběhly klidně. Do tří neděl byly skončeny. Úroda ovoce tohoto roku je průměrná. Jablek je méně, hrušek a švestek je dosti. Cukrovka se sklízela za špatného počasí (listopad 1944). Pršelo, bylo bláto. Úroda byla prostřední.

Rok 1945

Nový rok (1945) začal v pondělí. Na zemi leží vrstva sněhu. Je mráz –7oC. Krajem projíždějí vlaky s politickými vězni (zápis z ledna 1945). Tito jsou převáženi v otevřených vagonech za –12oC. Jsou hladoví a promrzlí. 30. 1. 1945 městem Hulínem prochází od Holešova 300 zajatců Rudé armády. Zajatci jsou utýraní, neoblečení v mraze a hladoví, táhnou se po silnici jako stíny. Lidé se jim snažili podat nějaké jídlo. Pokud to uviděli němečtí vojáci, zajatce bili a kopali – zacházeli s nimi surově. Válka spěje ke svému konci.

14. 4. 1945 rolníci začínají seti řepu. Je teplo a počasí je suché. 28. 4. 1945 - prudká bouře se silným lijákem. 6. května 1945 byly Pravčice osvobozeny. 16. 7. 1945 nastaly žně. Měly hladký průběh. Sklizeň byla dobrá.

Rok 1946

Nový rok 1946 započal úterkem. Bylo pod mrakem, byl mírný mrazík a země byla bez sněhu.

2. 7. 1946 jsou velká vedra, dosahující až 34oC ve stínu. Začínají žně. V okolních hornatých krajích je neobyčejná úroda hřibů. 25. 9. 1946 začíná se dobývati cukrovka za pěkného počasí. 23. 10. 1946 přišly první noční mrazy -3oC až -8oC. Mrazy tyto ale nemají dlouhého trvání.

Rok 1947

Nový rok započal středou. Bylo pod mrakem a mírný mráz. Dnes 9. 1. 1947 napadl první sníh, 5 cm vrstva. 19. 1. 1947 panují tuhé mrazy, až -23oC. Jsou větry a vánice. 10. 2. 1947 jsou velké mrazy, kolem -20 oC. Venku je vichřice, tvoří se závěje. Závěje jsou tak veliké, že v nich váznou vlaky. Místy je třeba, aby zakročilo vojsko. V obci je nařízena pracovní povinnost. Občané prohazují silnice, aby byly sjízdné. Pro nedostatek otopu se na mnohých školách nevyučuje. V naší obci vyučování přerušeno nebylo.

5. 3. 1947 nastalo jarní tání. Z hor se valí kalná voda. Je nebezpečí povodně. U obce Třebětic zakročilo ženijní vojsko a nakupené ledy odstřelovalo. Tím byl tok řeky Rusavy uvolněn a nebezpečí povodně minulo. Svátky velikonoční připadly na 6. a 7. dubna. Jarní setí započalo již před velikonocemi a pokračovalo i po nich. Po svátcích přišly holomrazy. Vymrzly ozimy a jeteloviny.

Počátek května byl chladný. Pak přišlo suché a větrné počasí. Od 9. května nepršelo do 28. května. Předčasně dozrávají třešně. V červnu nastávají ohromná vedra. Na slunci je až 45oC. 15. června přišel konečně déšť. Zachránil mnoho plodin: ječmeny, brambory, cukrovku. Sena ovšem stejně není. Tam, kde v tyto dny nepršelo a to bylo na mnoha místech, na většině území ČSR, došlo následkem neobyčejného sucha ke katastrofální neúrodě.

7. 7. 1947 nastaly žně. Vlivem neobyčejného sucha byla úroda velmi špatná… Lidé mají obavy, že při takové neúrodě nastane v příštím roce hlad. V minulých dnech panovalo opět neobyčejně suché počasí. Až do 9. září nepršelo. Dnes (9. 9. 1947) napršelo 6,7 mm. Dnes (15. 9. 1947) začínají lidé sklízet brambory. Rovněž sklizeň brambor je v důsledku sucha slabá. Na měřici někde jen 15 q brambor.

5. 10. 1947 - počíná se sklízet cukrovka. Její výnos je rovněž dlouho trvajícími suchými obdobími snížen. Po měřici se mnohde sklízí jen 40 – 45 q. 20. 10. 1947 přicházejí mrazy až -15oC. Počasí v listopadu je mírné s občasnými dešti. V první polovině prosince bylo počasí teplé, v druhé polovině prosince padal sníh a mírně mrzlo. O vánocích se opět oteplilo.

Rok 1948

Nový rok připadl na čtvrtek. Počasí je teplé, téměř jarní. 17. 2. 1948 panují kruté mrazy se silným mrazivým větrem. Teplota pod -20oC. Ve druhé polovině února přicházejí mrazy a sněhové vánice. Na silnicích se tvoří velké sněhové závěje.