Z historie knihovny v Pravčicích
Text Alena Štěpaníková, knihovnice Obecní knihovny v Pravčicích, 2011 (doplněno v roce 2012)
Roku 1871 byla v obci založena Občanská jednota – v roce 1928 měla 45 členů a knihovnu o 219 svazcích; knihovna odebírala 4 politické časopisy.
O rok později, v roce 1872, byl založen spolek Omladina, který sdružoval místní mužský dorost, pěstoval četbu, zpěv, divadla i přednášky. Čilý spolek Omladina zanikl v roce 1919 pro politické různice mezi členy. Spolková knihovna o 415 svazcích se stala majetkem v obci založeného Sokola. Do r. 1920 šlo to odbor tělocvičné jednoty hulínské, od tohoto roku samostatná jednota. V roce 1924 si Sokol vybudoval vlastní tělocvičnu s jevištěm, čítárnu a knihovnu o 600 svazcích. Starostou jednoty a obětavým jejím příznivcem od založení byl pravčické rodák JUDr. Václav Žůrek, advokát v Kroměříži. Vedle Sokola vznikla z Omladiny Jednota proletářské tělovýchovy, která však brzy zanikla, ač komunistická organizace dále v obci trvala.
Po 1. světové válce byla založena místní Osvětová komise, která v obci pořádala veřejné přednášky rázu nejvíce hospodářského. Současně byl dán základ k obecní knihovně, která v roce 1928 čítala 160 svazků.
Za 2. světové války byla knihovna umístěna v přízemí objektu č. pop. 22 pod obecním úřadem v patře (nyní jde o objekt obecní hospody), v roce 1949 se přestěhovala do staré školy na návsi (nyní jde o objekt obecního úřadu). Knihovnu do staré školy stěhovali pan Antonín Mrhálek a pan František Uličný.
Knihovnu povětšinou vedli pravčičtí učitelé. Prvním knihovníkem byl řídící učitel František Popolanský, po něm učitelé Alois Pecha a Jan Dostál. V letech 1945 - 1948 šlo o pana Bohuslava Teteru a letech 1948 - 1950 Františka Uličného, kterého vystřídal pan Antonín Mrhálek. Od 50. let minulého století vedl knihovnu ředitel školy Ladislav Krejčiřík. V roce 1970 převzal funkci knihovníka Miroslav Rozkošný, který se v té době vrátil z vojny. Zároveň převzal i funkci kronikáře, předsedy a pokladníka Osvětové besedy, začal vydávat zpravodaj, byl členem kulturní a školské komise a pořádal přednášky a besedy v rámci tzv. Socialistické akademie. V roce 1973 se oženil a přestěhoval do Přerova. Poté se o tyto funkce a další s tím související činnosti podělilo několik dalších osob. Po Miroslavu Rozkošném se stala knihovnicí Marie Škubalová, velmi sečtělá paní s širokým rozhledem.
Jelikož byly prostory knihovny naprosto nevyhovující pro zchátralý stav celé budovy, byla knihovna přestěhována do současné školy v sousedství kostela. Zde paní Škubalovou vystřídala učitelka mateřské školy Stanislava Páterová. Když se z Pravčic odstěhovala, převzala knihovnu další učitelka mateřské školy Jana Rušáková, kterou po odchodu do Kroměříže vystřídala v roce 1982 opět učitelka mateřské školy Alena Štěpaníková, která vede knihovnu i v době současné - bez přestávky již 29. rok.
Od září roku 2007 se vrátila knihovna do budovy obecního úřadu na návsi.
Od roku 1994 patří knihovna pod obec Pravčice, která hradí provozní výdaje, pořizuje vybavení, přispívá každoročně na nákup nových knih.
Prvním přírůstkem v knihovně po jejím přestěhování zpět do budovy tzv. „staré školy“ byla kniha pana Ing. Františka Štourače o minulosti naší obce s mnoha zajímavými, z velké části již historickými fotografiemi. Kniha se jmenuje "PRAVČICE proti toku času". V roce 2009 byla do výpůjčního fondu zařazena kniha Frant. Peřinky "Vlastivěda moravská", která o naší obci rovněž pojednává, následně obdržela knihovna od samotného autora knihu Václava Tetery "Ovoce Bílých Karpat" a v roce 2010 sborník vítězných prací literární soutěže dětských autorů Zlínského kraje ve vlastní literární tvorbě, vydaný pod názvem „Jakou barvu má svět?“. Naposledy uvedený sborník obsahuje krom jiných i práce dvou žáků naší obce. V květnu tohoto roku obdržela knihovna pamětní list, vytvořený Ing. Miroslavem Šotem ku příležitosti výročí 750 let první zmínky o obci Pravčice.
V říjnu roku 2010 provedla Knihovna Kroměřížska v Pravčicích soupis knižního fondu, který převedla do digitální podoby. V knihovně jsou pro veřejnost k dispozici nejen knihy a časopisy, ale bezplatně i dva počítače napojené na internet.
Knihovníci
- František Popolanský
- Alois Pecha
- Jan Dostál
- Bohuslav Tetera (1945 - 1948)
- František Uličný (1948 - 1950)
- Antonín Mrhálek (1950 - ?)
- Ladislav Krejčiřík
- Miroslav Rozkošný (1970 - ?)
- Marie Škubalová
- Stanislava Páterová
- Jana Rušáková
- Alena Štěpaníková (od roku 1982 doposud)