22. 2. 2013 - Projektový den ve škole
22. 2. 2013 - Projektový den ve škole
„Naše kamarádka Brazilka aneb domluvíme se?“
„Než se dnes začneme učit, chtěla bych vám něco říci. Na příští týden mám pro vás malé překvapení. Budeme mít ve třídě návštěvu, která tu s námi stráví celý den. Dál povím už jen to, že se jedná o paní, která sice žije v ČR, ale pochází z hodně vzdálené země.“
Tak nějak jsem přivítala své žáky jedno únorové ráno. Reakcí byly zvědavé pohledy, úsměvy a spousta otázek. Maličko jsem zvědavost dětí přece jen chtěla ukonejšit, tak jsem ještě prozradila, že paní je mladá, moc hodná a mluví také jedním cizím jazykem, se kterým si i my tak trochu už pohráváme a …docela slušně umí i česky.
Úkolem pro děti bylo zamyslet se a napsat si otázku, na kterou by se chtěly naší návštěvy zeptat. Zvládly to pěkně. Jejich otázky nepostrádaly fantazii a zároveň jsme díky nim získali hezký obrázek o tom, jaká Ana Karolina je, co ji baví, co má ráda.
Už když jsme s Aničkou přišly brzy ráno do třídy, čekalo nás tam více netrpělivých a zvídavých očí, než tomu v tuto dobu běžně bývá.
Společný den, jsme začali povídáním. Děti se pomalu osmělovaly a postupně se Aničky ptaly na vše, co je zajímalo. Téměř všemu rozuměla česky, takže překládat jsem ani moc nemusela. Třeťáci našli odvahu a jako nejzdatnější ze třídy v cizím jazyce se ptali i anglicky.
Už v této první hodině děti zjistily, že se Anička jmenuje celým jménem Ana Karolina Evangelista da Rosa, pochází z Brazílie, velkého státu Jižní Ameriky, že se narodila na jihu země ve městě Porto Alegre, že úředním jazykem v jejich zemi je portugalština, ale ona se domluví také anglicky, španělsky a trošku italsky a po asi čtyřech letech žijících v České republice i něco česky. Že se jí u nás líbí, a že její země je oproti té naší moc a moc veliká.
A protože pojmy jako Jižní Amerika i Brazílie jsou dětem první až třetí třídy většinou hodně vzdálené, čekalo nás po svačince další povídání nejen o Brazílii. Tentokrát už i s prezentací na počítači. Ukázali jsme si a řekli spoustu zajímavostí o této zemi jako o federativní republice, o její velikosti, o řekách a jejich rozměrech i síle využívající se ve vodních elektrárnách, o Amazonii a její důležitosti pro život na zemi, o velkých městech, o množství rozličných rostlin i zajímavých živočichů, o těžbě velké řady nerostných surovin, o pestrém složení obyvatelstva i o karnevalu v Riu. Prohlédli jsme si obrázky nádherné přírody, Amazonky vlnící se jako had pralesem, překrásných vodopádů i hor tyčících se nad mraky.
A abychom si jen nepovídali, ale také prakticky využili naši dosavadní znalost angličtiny, zahráli jsme si s Aničkou, pochopitelně v angličtině, hry „na čísla“ a „Kuba řekl …“ A šlo nám to moc hezky.
Na závěr hodiny jsme si všichni společně nakreslili velikou mapu Brazílie s některými velkými řekami a městy a doplnili ji obrázky přírody i obyvatel.
Podle všeho se den líbil nejen dětem, ale i Aničce. A co je hlavní … po pozdějším rozhovoru s dětmi na téma Anička a Brazílie mohu říct, že v nich náplň dne zanechala řadu nových poznatků přesahujících hranice naší republiky a pak určitě i zajímavou zkušenost komunikace s cizinkou.
A ano, domluvili jsme se! ☺☺
tř. uč. Mgr. Martina Kopřivová (vč. fotografií)