František Kukla chodil ještě v hanáckém kroji
Soumrak nošení kroje na hanáckém venkově nastal s politickými a hospodářskými změnami po roce 1848. Kroje v jednotlivých oblastech a vesnicích se však nepřestaly nosit naráz. Jaroslav Bečák ve své knize Lidové umění na Hané napsal, že v Tlumačově ještě ve dvacátých a třicátých letech minulého století chodili v hanáckých krojích dva stařečci. Byli však už velkou výjimkou, protože J. Bečák označuje Tlumačov za jednu z nejvěrnějších dědin staré lidové tradice a opravdovou tvrz selské konzervativnosti.
Podle pamětníků jako poslední v Pravčicích chodil v hanáckém kroji František Kukla (1840 -1917). Zároveň s ním však jednotlivé části hanáckého kroje nosili v Pravčicích "na dotrhání" nemajetní lidé ještě v období všeobecného nedostatku za první světové války.
Na Františka Kuklu, který jako poslední pravčický občan nosil sváteční hanácký kroj, vzpomínala Anežka Houserková (1895 -1988). Často ho v něm viděla, jak svým dlouhým krokem kráčí do hulínského kostela. Její vzpomínku potvrzuje skutečnost, že v roce 1992 při kopání hrobu byla v truhle F. Kukly nalezena hanácká vesta zelené barvy i se znatelným vyšíváním, což dodnes mohou dosvědčit náhodní svědci tehdejší práce hrobníka Rudolfa Švestky.
František Kukla pocházel ze starého pravčického rodu (dům č. 39), který byl v minulosti také pravčickou rychtou. Zajímavé zjištění pro mě bylo, že se zde nenarodil. Tuto záhadu však vyřešil František Štourač, který zjistil, že František Kukla se narodil 25. srpna 1840 v rodišti své matky v Rymicích jako druhorozené dítě Jana Kukly a jeho manželky (jméno nečitelné), rozené Šimčíkové. Další tři děti se tomuto manželskému páru narodily už v Pravčicích v domě č. 39. František Kukla zemřel na sešlost věkem, jak je uvedeno v matrice, ale bezdětný.
Bezdětní a bohatí manželé v té době často na svoji památku alespoň stavěli náboženské stavby. Díky tomu se na Františka Kuklu a jeho manželku Karolinu dochovala v Pravčicích jedna památka - jde o poměrně velký kříž uprostřed hřbitova, postavený v roce jeho založení 1897.
Ze vzpomínek pamětníků se ještě dochovalo, že Fr. Kukla byl velmi vysoké postavy a k tomu měl přiměřeně dlouhý krok. František Rozkošný (1879 - 1965) vzpomínal, že když Kuklův pacholek jel na valašskou Rusavu s koňmi na dřevo, Kukla zavíral za ním vrata a ještě za dědinou ho svým dlouhým krokem dohnal.
Bohužel se nedochovala vzpomínka, nebo alespoň o ní nevím, jak lidé v Pravčicích přijímali staromódnost Františka Kukly, který chodil v hanáckém kroji ještě v době, když ostatní obyvatelé obce již byli oblečeni "po městsku". Zřejmě to však neměl lehké, jak opět potvrzuje Jan Rudolf Bečák na příkladě z jiné vesnice: O své matce vyprávěla dcera: "Nebo jednou se ve svatbu v Lešanech nastrojila do župánku s faldama. Řekla sem to Tónce: "podívé se do čeho se ta naše matička nastrojile a řvala sem při tem a řekla sem to i tatíčkovi a ten povídajó: Ale nech toho staryho blázna, ať se nastrojí do čeho chce." Posměchu však eunikli ani poslední muži v hanáckých krojích: "Stréčko, jak vám belo, dež vás dřelo," posmívali se jim drzí mládenci. Naráželi přitom na skutečnost, že v některých oblastech Hané muži nosili těsně přiléhavé kalhoty koženice. Tak těsné, že košile se do nich musela strkat vařečkou.
Posměšku kvůli kalhotám však mohl být Fr. Kukla ušetřen, protože součástí mužského kroje v Pravčicích a okolí byly sice méně švihácké, ale zato pohodlnější koženice volnějšího střihu. Zdaleka ne však tak široké jako nosili Hanáci v oblasti koměřížsko-kojetínské, kterým se proto říkalo Hanáci v plkách.
Pravčický hanácký kroj se od jejich krojů lišil také tím, že místo nízkých klobouků "střípků" měl klobouk vyšší, říkalo se mu „klepáč“, a muži v Pravčicích si na něj dávali paví, a dokonce pštrosí pera. Někdy si ho přizdobili i zrcadélky.
Nevím, jestli ještě někdo v Pravčicích může tuto skutečnost potvrdit, ale dodnes se v obci dochoval název „plky“ pocházející ze všedního hanáckého kroje. Součástí tohoto kroje byly kalhoty, tzv. „drlavice“. Podle J. Bečáka se jim v Pravčicích říkalo „plky“ a podle Ottova naučného slovníku, asi z roku 1880, se tak „drlavicím“ říkalo nejen v Pravčicích, ale i jinde na Holešovsku. Tento název se možná ještě dnes někde v rodinách používá. A třeba pro spodní kalhoty zkráceně i „spodky“, pravděpodobně proto, že po zá-niku všedního hanáckého kroje muži „drlavice“ čili „plky“ jako „spodky“ v zimní době nosili.
Jiný poznatek a zkušenost má přední český bohemista prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc:
"My jsme doma říkali plky jen dolní části kalhot, která se shrnovala pod kolena a byla tedy nejširší. Nepamatuju se, že by se celým gatím říkalo plky. Je to asi starý způsob, který se vyvinul tak, že plky se říkalo už jen jedné části kalhot," vzpomněl významný pravčický rodák.